|
STAV SVĚTA – NEJNOVĚJŠÍ DATA A TRENDY Pavel Nováček Projekt
Milénium, jehož mám čest být deset let členem, publikoval na přelomu července
a srpna zprávu Stav
budoucnosti 2007. Uvádí v ní, kromě jiného, 15
globálních výzev, které v sobě obsahují rozvojové příležitosti a
ohrožení. Zde jsou některé z podstatných nových údajů, které zpráva
uvádí. Pro ty, kteří mají zájem o bližší informace (v anglickém jazyce) lze
doporučit webové stránky www.stateofthefuture.org
nebo www.millennium-project.org. Globální ekonomika
v roce 2006 rostla tempem 5,4 % a světový ekonomický produkt dosáhl
hodnoty 66 tisíc miliard dolarů (podle parity kupní síly). Populace rostla
tempem 1,1 % a průměrný příjem na obyvatele se tedy zvýšil o 4,3 %. Při
takovém vývoji by se do roku 2015 podařilo dosáhnout rozvojového cíle
tisíciletí, aby se počet lidí žijících za méně než jeden americký dolar denně
snížil o polovinu. Nicméně nerovnováha
v distribuci příjmů zůstává enormní. 2 % nejbohatších lidí vlastní více
než 50% světového bohatství, zatímco chudá polovina lidstva vlastní jen 1 %
bohatství. Příjem 225 nejbohatších lidí je roven příjmu 2,7 miliardy chudých
lidí, tedy 40 % světové populace. Více než polovina
z 6,6 miliardy obyvatel žije ve městech. Počet válečných konfliktů (více
než 1000 obětí za rok) se v posledních letech snižuje, např.
v Africe z 16 konfliktů v roce 2002 na 5 konfliktů v roce
2005. Počet uprchlíků se také snižuje. Výskyt HIV/AIDS se v Africe
v posledních letech stabilizuje a mohl by snad začít klesat. Naopak ve
východní Evropě, střední a jižní Asii tato čísla rychle rostou. AIDS je dnes
čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve světě a nejčastější příčinou úmrtí
v subsaharské Africe. Podle Světové
zdravotnické organizace se globální
očekávaná délka života zvyšuje ze 48 let u narozených v roce 1955 na 73
let u těch, kteří se narodí v roce 2025. Světová populace se do roku 2050
zvýší o dalších 2,8 miliardy lidí, pak by měla stagnovat, případně mírně
klesat. Podle UNESCO bylo
v roce 1970 37 % všech lidí starších 15 let negramotných. Toto
číslo pokleslo na dnešních 18 %. Mezi lety 1999 – 2004 počet dětí, které
nenavštěvují základní školu klesl o 21 miliónů na současných 77 miliónů. Čína předstihla
Spojené státy v produkci oxidu uhličitého (skleníkového plynu). Podle
Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) rostly emise CO2 mezi
lety 2000 – 2004 více, než očekávaly nejpesimističtější scénáře a při takovém
vývoji by do roku 2030 emise narostly o dalších 25 – 90 % oproti roku
2000. Čína spotřebovává 2
miliardy tun uhlí ročně, v roce 2016 bude již spalovat 4 miliardy tun
ročně. Spojené státy snížily své emise CO2 v roce 2006 o 1,4 %
oproti roku 2005. Na světě se dnes
staví nebo plánuje postavit 800 – 1000 uhelných elektráren, jejichž životnost
je 40 let. Pokud se opravdu vybudují, pak je redukce skleníkových plynů dosti
nepravděpodobná. Podle NASA ohrozí zvýšení
hladiny moří a oceánů (v důsledku klimatických změn) životy 634 miliónů lidí,
kteří žijí v pobřežních oblastech. Nejvíce budou důsledky klimatických
změn postiženi lidé v nejchudších regionech, kteří produkují nejméně
skleníkových plynů. V roce 2025 bude
žít pravděpodobně 1,8 miliardy lidí v oblastech s vážným
nedostatkem vody, což možná povede k masové migraci. Podle nevládní
organizace Freedom House vzrostl za posledních 30 let počet svobodných zemí
ze 46 na 90, ve kterých žije 46 %
světové populace. Hrozbou do budoucna
zůstávají zbraně hromadného ničení, od biologických zbraní po nukleární
zbraně (tzv. „špinavé“ bomby). Mezinárodní komise pro atomovou energii jen
v roce 2006 evidovala 146 incidentů – zcizení radioaktivních materiálů.
Pouze 10 % z 220 miliónů kontejnerů v námořní dopravě, které
přepravují 90 % světového zboží, je kontrolováno, což dává příležitost
ke zneužití organizovaným zločinem nebo teroristy. Mezinárodní
organizovaný zločin roste, protože neexistuje integrovaná globální strategie
pro boj s tímto negativním jevem. Roční příjem organizovaného zločinu se
pohybuje kolem 2000 miliard dolarů, což dvojnásobně převyšuje celosvětové
výdaje na zbrojení. Ve světě žije 13 –
15 miliónů dětí, které osiřely, protože rodiče zemřeli na AIDS. Toto číslo se
do roku 2010 zvýší asi o 10 miliónů. Řada z nich se v budoucnosti
stane součástí organizovaného zločinu. Podle Červeného
kříže a Červeného půlměsíce se počet lidí postižených přírodními katastrofami
za poslední desetiletí ztrojnásobil a dosáhl celkové výše 2 miliard lidí.
V průměru je každoročně přírodními katastrofami přímo postiženo 211
miliónů lidí. To je příbližně pětinásobek počtu lidí postižených ozbrojenými
konflikty. Pokud bude i nadále
platit Moorův zákon, že každé dva roky se výkonnost počítačů zdvojnásobí, za
25 let bychom mohli vyrábět počítače, které se vyrovnají lidskému mozku. Za
dalších 25 let by se už výkonnnost a kapacita jednoho počítače mohla vyrovnat
mozkům všech lidí žijících na zemi. Přes miliardu lidí
(17,5 % světové populace) je připojeno k internetu. Tzv. digitální
propast mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi se snižuje. Podle Světové
obchodní organizace vzrostl v roce 2006 světový obchod o 15 %.
Ekonomiky nejméně rozvinutých zemí už třetím rokem po sobě rostou o šest a
více procent. Subsaharská Afrika sice zaznamenala 4,5% růst, ale rostla zde i
chudoba, kvůli vysokým populačním přírůstkům, korupci, ozbrojeným konfliktům,
špatnému vládnutí, ničení životního prostředí, špatným zdravotním podmínkám a
nedostatku vzdělání. Díky dobře
koordinovanému úsilí se podařilo eliminovat hrozbu SARS. Nyní se svět
připravuje na možné genetické variace ptačí chřipky (virus H5N1), která by
mohla usmrtit až 25 miliónů lidí, prakticky zastavit osobní leteckou dopravu
a uvrhnout svět do deprese. Odhaduje se, že
naplnění Rozvojových cílů tisíciletí by stálo asi 135 miliard dolarů. Pro
srovnání operace Spojených států v Iráku dosud stály 600 miliard dolarů
a dalších 140 miliard bude požadováno pro rok 2008. 57 % žen ve
světě je zapojeno do peněžní ekonomiky, ale jen 17 % žen je zastoupeno
v zákonodárných sborech. V základních školách nyní připadá 94 dívek
na 100 chlapců, v roce 1999 to bylo 92 dívek. 781 miliónů
dospělých lidí je negramotných, z toho dvě třetiny jsou ženy. Násilí na
ženách ze strany mužů je příčinou více obětí, než způsobují války. Na světě je dnes více
otroků, než bylo v dobách největšího obchodování s africkými
otroky. Dnešní odhady se pohybují od 12,3 miliónů po 27 miliónů, většinu
z nich tvoří ženy v Asii. Světová banka
odhaduje, že více než 1000 miliard dolarů je ročně vydáno na úplatky,
z nichž 20 – 40 miliard dostanou veřejní činitelé v rozvojových
zemích a 60 – 80 miliard v rozvinutých zemích. Rychle se rozvíjejí
nanotechnologie. Např. Intel vyvinul čip, který má výkon jednoho triliónu
operací za sekundu. Do výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií bylo
v roce 2006 investováno 12,4 miliardy dolarů a bylo prodáno zboží
související s nanotechnologiemi v hodnotě přesahující 50 miliard
dolarů. Mnoho lidí
kritizuje jevy související s globalizací a poukazují na ohrožení
jednotlivých kultur. Je však stále zřejmější, že kulturním změnám se
nevyhneme, máme-li se vyrovnat se současnými globálními výzvami. Rozvoj
demokracie vyžadoval a vyžaduje kulturní změny, prevence AIDS vyžaduje
kulturní změny, stejně jako prosazování udržitelného rozvoje, eliminace
násilí vůči ženám apod. vyžaduje kulturní změny. Je na nás, abychom
učinili nástroje globalizace, jako jsou např. internet, globální obchod či
mezinárodní obchodní dohody prostředkem, který pomůže kulturám se adaptovat. |