|
NENÍ ZBYTEČNÉ
DEFINOVAT,
CO ZNAMENÁ „RADAR POD
NATO“
Václav Hála
Vyjádření designovaného náměstka
generálního tajemníka NATO Jiřího Šedivého, že případná americká radarová
základna v ČR nikdy nebude plně spadat pod NATO, je opravdu hezkým vlastním
gólem radarové lobby. Nedělejme si ovšem iluze, že to bude zároveň poslední
hřebík do rakve celého projektu (mohl by být, pokud by se Strana zelených
začala důsledně držet usnesení svého letošního sjezdu).
Součástí rozhovoru Jiřího Šedivého pro Radiožurnál byla také
tako otázka a odpověď:
Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Dostanete se, pane budoucí náměstku generálního tajemníka NATO, ve své
budoucí agendě třeba nějak i k té momentální problematice umístění komponent
protiraketové obrany Spojených států?
Jiří ŠEDIVÝ, budoucí náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance
--------------------
Zcela jistě, to je právě jedna ze součástí, jedna z hlavních součástí té
agendy toho, té sekce nebo té divize vedle tedy toho plánování vojenských sil
a schopností, tak je také jaderné plánování a je tam právě také v tom
zahrnuta otázka protiraketové obrany, takže já to budu mít na starosti..
Pan náměstek bude mít tedy
radar v kompetenci. Dost pravděpodobně byl do funkce vybrán (se souhlasem
USA) mimo jiné proto, aby radarové sousto učinil stravitelnějším pro
rebelující české občany, aby pomohl se začleněním „do architektury“ NATO, jak
se vyjadřují mazaní politici, aby vyřešil právě tu kvadraturu kruhu, kdy
radar pod NATO být má i nemá. Ale hned na začátku si dal vlastňáka.
Teď, když je zřejmé, že
radar „nikdy nebude pod nějakou rozhodovací kuratelou NATO“ tedy především
pominula možnost jedné varianty. A to té, že úplně stejný radar, se stejně
negativními vlivy na lidi a přírodu, vzbuzující stejnou nevoli u náboženských
fanatiků a tedy způsobující stejnou hrozbu teroristického útoku (ne proti
základně samotné, ne v Trokavci nebo v Rožmitále, ale třeba na Karlově mostě
v Praze), bude formálně vydáván za zařízení NATO a jeho přijatelnost pro
občany ČR se tím zvýší o nějakých 5 procent. Na víc to podle průzkumů veřejného
mínění nevypadá, ale o osudových věcech se mnohdy rozhoduje i menším
rozdílem. Pod nátěrem NATO by mohl za jistých okolností být přijatelnější i
pro Rusko. Pominula by tak hrozba nejzávažnější, která se vynořila až v
průběhu letošních jednání a které jsme teprve začali přivykat, i tak by toho
ale bylo pro naši malou zemi dost.
Možnost té varianty tedy
pominula, musíme se ale připravit na záplavu argumentů (od Schwarzenberga,
Klvani a dalších, nově od Šedivého), jak skvěle bude americký systém
„doplňovat“ systémy NATO, jak bude nepostradatelný (i bez raket v Polsku),
jak i bez „kurately“ bude součástí „architektury“… nechme to na nich. Ale zkusme
definovat, teď, když ani náznakem nehrozí, že by se tím mohli inspirovat, jak
by mohlo vypadat opravdu férové začlenění radaru do NATO. Jako protiargument
k tomu, s čím přijdou.
Velmi konkrétní definici v
tomto směru obsahuje usnesení letošního sjezdu SZ: „radarový obranný systém
bude začleněn do řízení a velení NATO.“ Tato slova jsou zasazena do vět,
které lze vykládat velmi pružně, ale to by byl jiný příběh. „Začlenit“ radar
do řízení a v e l e n í NATO by
znamenalo “vyčlenit“ jej z pod přímého velení USA, podobně jako ČR vyčleňuje
např. dva Gripeny (podrobnosti ZDE). Je asi zjevné, že něco takového USA
nepřipustí. Ale mělo by to stačit České republice? Myslím, že ne. Pokusíme-li
se vžít do situace ministrů snažících se vyjednat „důstojné podmínky“, měli
by požadavovat nejen vyčlenění amerického zařízení pod velení NATO (což by při
troše snahy mohla být také dost formální záležitost), ale především jeho
provozování společnou jednotkou NATO, ve které by byli (a to i v každé směně)
zastoupeni také vojáci AČR. Jedině to by dávalo poměrně vysokou záruku, že
radar bude sloužit výhradně k deklarovanému účelu, tedy k bojovému navádění antiraket
na rakety odpálené z Blízkého a Středního Východu. Tedy že nejen nebude
použit k zahájení jaderné války proti Rusku, ale že nebude ani využíván k
rutinnímu monitorování raketového „provozu“ nad Ruskem, tedy k často
zmiňované špionáži kosmodromu Pleseck. Oddychnout by si tak mohli obyvatelé
pražského Severního města, návštěvníci Ještědu a dalších míst, ležících ve
směru paprsku vysílaného z Brd nad Pleseck (podrobnosti ZDE). Zkusme našim vládním představitelům
prosazování takového požadavku navrhnout. Jak se k tomu postaví, bude stejným
ukazatelem jejich upřímnosti, jako americká odpověď na ruský návrh ohledně
radaru v Gabale.
|