Nejistý plamen

Václav Cílek

Tato kniha není o tom, zda ropa brzy dojde, či jestli hrozí drastická redukce lidské populace, ale o tom, že již v letech 2008–2020 můžeme očekávat vážné globální problémy spjaté s relativním nedostatkem ropy a jejími rostoucími a chaoticky fluktujícími cenami. Domníváme se, že v měřítku dalšího desetiletí budeme jako společnost stát před zcela zásadními problémy, jako je zdražování dopravy a většiny surovin, rostoucí mezinárodní napětí a s tím související otázka kontroly ropných ložisek. Drahá energie znamená drahé potraviny a podstatně větší náklady na získávání vody pro zavlažování i vody pitné. Za této situace se může stát, že většina světové populace bude moci dosáhnout – stejně jako za všech krizových situací předcházejících staletí – právě jenom na vodu, jídlo a nějakou střechu nad hlavou. Tato krize může znamenat ekonomický kolaps chudých států, avšak v bohatých státech může mít za příznivých společenských podmínek sociálně terapeutický efekt přechodu k promyšlenější a zodpovědnější postindustriální společnosti. Nevíme to a budoucnost je nejistá.

Kritikové říkají, že koncepce globalizace se objevila v okamžiku, kdy USA začaly být závislé na cizí ropě, ale že plně se mohla rozeběhnout až po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu. V dobách předglobalizačních se války vedly proto, aby nepřítel mohl obsadit cizí území a čerpat z jeho zdrojů. V globalizační době stačí světu vnutit určitá pravidla volného toku zboží a kapitálu, využít dobré počáteční pozice dané znalostí technologií a trhů a bohatnout bez zbytečných válečných lží a nákladů na armádní tažení. Problémy pak nastávají jen se státy, které se drží vlastních, často nedobrých zvyklostí. Globalizace tak má v rozvinutých zemích charakter soutěže a ve většině ostatních zemí charakter vyššího stupně humánní války, kdy nejenom lidé neumírají, ale dokonce – včetně „nepřítele“– poněkud, ale velmi nerovnoměrně bohatnou a ke skutečnému násilí dochází jen výjimečně, na popud nějakého tvrdohlavého diktátora.

Mění se vzorce spotřeby. Lidé se snaží kupovat méně věcí. „Nekupuj, co nepotřebuješ!“ Kdyby to však náhle dělal každý, tak nastanou ekonomické potíže o něco dřív. Je výhodné mít doma „skříňku Robinsona Crusoe“ s kvalitním nářadím. Jiní si budují knihovničky s návody pro kutily. Řada rad se točí kolem kompostování, protože se očekává vysoká cena umělých hnojiv. Někteří nadšenci si podle návodů z internetu konstruují sporák na sluneční energii. Největší problém je s automobilovou dopravou – velké auto se dá vyměnit za menší, do některých míst je možné začít cestovat vlakem. Na těchto aktivitách je důležitá radost, s jakou tyto činnosti provádějí zejména Američané, nasycení desetiletími samozřejmosti pohodlí a dostupnosti všeho. Udělat si jídlo z vlastních surovin na vlastnoručně zkonstruovaném solárním vařiči je pro mnohé z nich jistým druhem svátku.

Na osobní úrovni se v časech po „peak oilu“ jedná o systém dobrovolných či nucených úspor a volby obnovitelných energií. Pokud stavíte nový dům, dbejte na to, aby byl nízkoenergetický. Na celém světě existují komunity, které si z přípravy na energetickou krizi udělaly jistý druh sportu a užívají si jej. Vyměňují si návody na stavby domů se silnými zdmi, které v létě chladí a v zimě dodávají energii. Snaží se udělat co nejvíc věcí vlastníma rukama i přesto, že mnozí z nich jsou nešikovní. Tesaře si najmou nejenom na práci, ale také aby je naučil pracovat s pilou. Ženy si vyměňují semena různých plodin a experimentují s pokrmy z vlastnoručně vypěstované zeleniny.

Výtah z knihy Nejistý plamen. Průvodce ropným světem

Autoři: Václav Cílek a Martin Kašík

Kniha vyjde v květnu 2007 v nakladatelství DOKOŘÁN.

____________________________________________________________________________

■ ČLÁNKY

sustainable.cz