Nejvyšší správní soud v Brně dne 18. 7. 2006 

vyhověl žalobě  proti změně územního plánu Prahy Z 939/05,

která umožňovala výstavbu nové letecké dráhy RWY 06R/24L letiště Ruzyně

před rokem 2010.

 

Žalobu podali dva obyvatelé Nebušic - Ing. Petr Hlávka a Miloš Bělohradský, kteří by byli provozem dráhy postiženi. Podali ji vlastně nejen za sebe, ale za dalších více než 170 občanů, kteří zaslali Magistrátu HMP  proti změně nesouhlasné námitky, a vlastně za všechny občany oblasti, která by byla novým enormním provozem trvale poškozována. Jedná se nejen o Nebušice a Hostivice, kde by byla situace nejhorší, ale
i o Lysolaje, Suchdol, Šárecké údolí, Hanspaulku, Jeneč, i Bohnice, Čimice a Dolní Chabry. Zvláštní úctu zasluhuje pan Bělohradský, samostatně hospodařící zemědělec, který vlastní přímo pozemek s částí uvažované dráhy, ale namísto vymýšlení, za kolik by se dal prodat, výstavbu odmítá a brání životní prostředí.

Žalobce u soudu zastupovali právníci Ekologického právního servisu Brno. Zasluhují velké poděkování.
Oba - advokát Mgr. Luděk Šikola a Mgr. Pavel Černý - byli výborně připraveni a vystupovali perfektně. Na přípravě podkladů spolupracovali Jan Holub, Petr Hlávka, Petr Hejl a Karel Čapek. Soud - JUDr Josef Baxa (předseda), JUDr Lenka Kaniová a JUDr Marie Žišková - vedl jednání korektně a vážně se zabýval všemi žalobními důvody. Z těch bylo nejzávažnější, že při schvalování změny nebyla vůbec uvažována hluková
a další pásma a nebylo provedeno vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Z procesních důvodů pak zejména, že pořizovatel ignoroval podané námitky a připomínky (nesouhlas podaly také: Městské části Nebušice, Přední Kopanina, Lysolaje, Suchdol, Občanské sdružení Nebušice a Společnost Šáreckého údolí). Magistrát žalobu odmítal tvrzením, že věc soudu nepřísluší a že žalobci nebyli oprávněni podat námitky ani žalobu. 11. 7. si vzal soud týden "na rozmyšlenou". Z právního hlediska to jednoznačně vypadalo na úspěch žaloby, ale velké byly obavy z tlaků na soud.

 

V rozsudku NSS žalobním důvodům vyhověl - např. jako postup "rozhodně nezákonný" označil schválení změny bez vymezení hlukových pásem. Výsledek je obecně mimořádně významný - jedná se o první žalobu ve věci územního plánu vůbec !!

 

Ve věci samotné RWY to samozřejmě tímto zdaleka nekončí. Cca osmimiliardová investice před privatizací je komerčně velmi lákavá, lákavý je i potom možný velmi zvýšený provoz. Snaha o výstavbu bude velmi houževnatá. Nyní ovšem bez řádného projednání v územním plánu nelze žádat o územní rozhodnutí. V běhu je posouzení vlivu na životní prostředí EIA, když dokumentaci MŽP vrátilo jako nevyhovující k doplnění a přepracování. V řadě obydlených oblastech by byly překračovány hygienické limity a to zejména v synergickém působení s plánovaným silničním okruhem - letová trasa by byla nad SO. K nevýznamnějším nepravdivým tvrzením magistrátu i letiště patří, že výstavbou nové RWY (paralelní se stávající VPD 06L-24R) by se ulevilo velké části Prahy zrušením provozu na dráze VPD 13-31. Jednak nikdo zrušení a nepoužívání této dráhy nezaručuje, ale především - praktickým smyslem celého záměru je enormní zvýšení provozu, což umožňuje právě souběžné uspořádání dvou drah. Tedy případně by jen jedna špatnost byla nahrazena ještě větší špatností v jiné obydlené části hlavního města! Není ani pravda, že by se ulevilo dnes velice zatíženým oblastem pod trasou VPD 06L-24R (Horoměřice, Únětice, Suchdol) - naopak uspořádání by vedlo k ještě většímu zatížení této trasy.

 

PS  Zatím ještě pokaždé, když vidím vzlétající letadlo, neubráním se pocitu obdivu. Souběžné uspořádání drah by umožňovalo na každé dráze interval 3 minut, tedy celkem možný pohyb každou 1,5 minutu - to je přece jenom "trochu moc"! Opravdu musí být přes 90% leteckého provozu republiky v hlavním městě? opravdu musí Ruzyně ročně odbavit 20 miliónů cestujících? opravdu musí fungovat pro evropský tranzit a transfer a jako překladiště obrovských objemů nákladní dopravy rozvážené dál kamiony?

                                                                                                                                 Karel Čapek