GEOTERMÁLNÍ ELEKTRÁRNA LITOMĚŘICE

PŘINÁŠÍME PODROBNOSTI

vlastní zpráva s využitím podkladů investora

vloženo 24.11.2006

aktualizováno 20.11.2007

V souvislosti s ubýváním fosilních paliv a stále zřetelnějším vlivem jejich spalování na stav zemského klimatu stoupá význam obnovitelných a ostatních alternativních zdrojů energie. Geotermální energie – energie zemského tepla – je čistým, spolehlivým a na rozdíl od jaderné energie i bezpečným energetickým zdrojem vhodným pro vytápění i výrobu elektřiny. Její využívání přitom nemusí být omezeno jen na ty končiny světa, kde se horká voda a pára samy derou na povrch v podobě gejzírů. Díky v zahraničí ověřenému provoznímu zvládnutí metody HDR (Hot Dry Rock = horká suchá skála) může být značný potenciál této energie využíván i v České republice.

Jedna z vhodných lokalit se nachází na úpatí Českého středohoří – v Litoměřicích. Na tamní radnici navíc působí osvícení a odvážní lidé, kteří se do projektu zaměřeného na využití této metody pustili. Ověřovací vrt byl zahájen 21.11.2006 (celá zpráva).

Zkušební vrt pro geotermální projekt Litoměřice

Geotermální a vrtné aspekty využití geotermální energie pro výrobu elektrické energie a tepla pro městskou aglomeraci Litoměřice se řeší postupnými kroky. Realizace geofyzikálních prací a jejich vyhodnocení umožnila projektovat a situovat ověřovací vrt s projektovanou hloubkou 2500 m.

Projekt geologických prací využívá nové podklady geologické, geofyzikální a geotermální, hlavně pokud se týká hlubších struktur Českého masívu. Projekt vychází z širšího posouzení využitelnost regionální struktury Českého masívu pro geotermální účely a vede ke stanovení geotermálního potenciálu oblasti města Litoměřic. Projekt dále zahrnuje návrh vrtně-technického řešení a orientační cenové údaje.

Zahajovaný zkušební vrt umožní ověření teoretických geologických předpokladů. Jeho realizací se výrazně sníží riziko související s geotermálním projektem.

Projekt HDR Litoměřice

Teplo je možné získávát ze zemské kůry, kde je dostatečně vysoká teplota v závislosti na hloubce. Pro získání tepla z těchto hloubek pod povrchem je nutné horniny uměle rozrušit, zvětšit jejich puklinovou propustnost a zavést do nich tekutiny vhodné pro přenos tepla. Tímto způsobem lze přeměnit jakýkoli vhodný objem teplé suché horniny v zemské kůře v dostupné hloubce na umělý rezervoár – výměník tepla. Do vybraného horninového prostředí jsou vyhloubeny nejméně dva vrty, končící několik set metrů od sebe (experti doporučují 600 m). Voda je zaváděna vsakovacím (injekčním) vrtem a prostupuje vytvořeným propustným rezervoárem, který se chová jako tepelný výměník. K povrchu se zavedená voda vrací čerpacím (produkčním) vrtem (pára s vodou) a přináší s sebou energetický potenciál.

Systémy HDR pracují v uzavřeném cyklu se vsakováním a čerpáním použitých tekutin (uzavřená cirkulace).

Výroba elektřiny metodou HDR má mnoho výhod. Zásadně nenaráží na problémy z titulu ochrany přírody. Jedná se o technologii nesrovnatelně výhodnější, než jsou všechny technologie využívající obnovitelnou energii. Geotermální zdroje nejsou závislé na vnějších faktorech na klimatu, jako solární, větrná a vodní energie i energie z biomasy. Další výhodou HDR z technického hlediska je vybudovávání decentralizovaných zdrojů elektřiny a tepla, což se jeví jako velmi výhodné. Geotermální zdroje mohou dodávat tepelnou i elektrickou energii 24 hodin denně a celé roky a přitom jsou regulovatelné podle okamžitých potřeb. Svoji důležitou roli mohou sehrát při zajištění zvýšené bezpečnosti v zásobování území státu energií.

Potenciál HDR v České republice

Při úvaze, že bychom blok Českého masivu o mocnosti 4 km ochladili o 1°C, získali bychom teoretický potenciál 500 000 PJ, přičemž roční spotřeba primárních energetických zdrojů v ČR je 1 800 PJ.

Ze řady výzkumných studií je možné odvodit, že na našem území je podle prvních výpočtů možné identifikovat minimálně 60 lokalit, v současné době vhodných pro výrobu elektřiny s celkovým výkonem cca 250 MW a tepla na vytápění s výkonem cca 2 000 MW, což představuje roční výrobu cca 2 TWh elektřiny a 4 TWh využitého tepla.

Ve vzdálenějším výhledu, po provedení doplňkového průzkumu na vytypovaných lokalitách, předpokládáme možnost vybudování elektráren o celkovém výkonu 3 200 MW. Tyto instalace mohou být relativně rovnoměrně rozmístěny po republice a jejich roční výroba je odhadována na cca 26 TWh.

___________________________________________________________________

Navštivte Litoměřice

Geotermální elektrárna a její návštěvnické centrum sice zatím nestojí a místo vrtu je uzavřeným rizikovým pracovištěm, přijet navštívit královské město Litoměřice však můžete již dnes. A jak jinak, než vlakem Českých drah.

Soos

Národní přírodní rezervace Soos leží u Františkových Lázní, což je z Litoměřic 170 km, za návštěvu ale stojí také. Ať už skutečnou, nebo virtuální: http://web.telecom.cz/muzeum_fl/soosCZ.htm , http://www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php .

CHKO České středohoří

Stránky Správy CHKO České středohoří v rubrice NEJKRÁSNĚJŠÍ SBÍRKA

Partneři projektu

Na projektu „Geotermální vrtné ověření struktury Litoměřice pro energetické využití“ se podílejí:

Ministerstvo průmyslu a obchodu

GEOMEDIA s.r.o. Praha

INGEO a.s. Žilina

CHLÁDEK&TINTĚRA Litoměřice

Trvalá properita:

Vybrané projekty průmyslového výzkumu a vývoje zahájené v roce 2006 – dotační program MPO http://www.mpo.cz/dokument23696.html

Francouzská inspirace:

Stránky geotermálního projektu v Soultz-sous-Forêts http://www.soultz.net/version-en.htm